Česko se připravuje na “velký skok”. V roce 2033 už má být bez uhlí.

2 minut(y) čteníAktuality
Energetiku v naší zemi čeká zelená revoluce. Jestli budou ministři hlasovat pro konec uhlí v roce 2033, a zatím tomu všechno nasvědčuje, budeme muset brát polovinu elektrické energie z jiných zdrojů. Nikdo zatím přesně neví odkud. Ale skoro 10 gigawattů uhelných zdrojů prostě zmizí. Ekologové se radují, energetikům tuhne úsměv na rtech.
Sdílet

Bude to doslova “velký skok”. Jinde k němu již došlo, například v Dánsku nebo Španělsku, ale jsou to země s větrným pobřežím či sluncem zalitými pláněmi, takže výpadek uhlí nahradily větrníky a soláry. Naše krajina toho v tomhle ohledu tolik nenabízí. Jiná věc je, že “velký skok” by se asi uskutečnil i bez rozhodnutí ministerské uhelné komise. 

K odklonu od uhlí nás totiž donutí cena emisních povolenek, která by do konce desetiletí mohla vzrůst dvojnásobně, tedy nějakých 70-80 eur. Za takových ekonomických podmínek by uhlobaroni začali zavírat své špinavé provozy sami. Jako se to stalo kupříkladu po zavedení karbonové daně ve Spojeném království. 

Uhlí se u nás mělo těžit ještě velmi dlouho, změna kursu vlády možná není věcí nějakého ekologického prozření, ale spíš zjištění, že ekonomicky bude nakonec výhodnější tradiční uhelné elektrárny odstavit dříve, v podstatě už za deset let.  Na velký skok se připravujeme i my. Naše nabídka elektromobilů a hybridů pořád roste. Elektromobil na operativní leasing totiž už brzy bude tou nejekonomičtější a nejudržitelnější variantou firemního auta.

Už nebudeme špinavci

Bude to mít i velké výhody. Až dosud patřilo Česko mezi “špinavce” Evropy, a to jak produkcí emisí CO2, tak i popílku. V bermudském trojúhelníku Sasko–Mostecko–Slezsko vzniká až polovina všech zplodin Evropy. S uhlíkovou intenzitou v průměru 400 gramů CO2 na jednu kilowatthodinu vyrobené elektrické energie zaujímáme v EU hned čtvrté místo (za Polskem, Estonskem a Kyprem). 

Uhlí živí 50 tisíc lidí

Má nás přechod na bezuhelnou energetiku těšit? Dobrá zpráva to třeba není pro 50 tisíc rodin, které spalování uhlí přímo či nepřímo živí. Naše tři uhelné pánve přijdou v roce 2033 o cca 40 miliard korun. Uhlíková intenzita u nás poklesne asi na polovinu. Ostrava, Havířov, Karviná a Třinec už asi nebudou figurovat ve stovce nejšpinavějších měst Evropy.

Až se Prunéřov, Tušimice, Počerady, Ledvice a další uhelné provozy vypnou, pocítí to i zbytek republiky. Energetika totiž přijde skoro přesně o polovinu svého současného výkonu. Nejde přitom jen o elektřinu. Uhlí poskytuje teplo dohromady dvěma milionům rodin, žijících převážně v panelových bytech.

Bezuhelná budoucnost bude čistá, ale nejistá. V zemi s tak silnými průmyslovými tradicemi tomu jí tedy můžeme popsat jako velký skok do neznáma.

Publikováno srpen 3, 2021

Více o EnergieUdržitelnost
srpen 3, 2021
Sdílet

Související články

AktualityAuta na vodík: další významný krok na cestě k bezemisní dopravě?05 srpna - 3 minut(y) čteníArrowRight
AktualityKdo má šanci porazit Teslu? Volkswagen už je na dohled29 července - 2 minut(y) čteníArrowRight
AktualityVyjádřete se pro budoucnost v zelenějším světě27 října 2020 - 3 minut(y) čteníArrowRight