Elektrická auta a čistá energetika? Nejvíc záleží na zdroji energie

2 minut(y) čteníAktuality
Snaha Evropské unie, USA i Číny o zelenou revoluci ve světové ekonomice jsou jistě chvályhodné, ale argumenty kritiků možná až příliš rychlého přechodu z tradiční výroby elektřiny také stojí za povšimnutí. Tradiční průmyslové, automobilové a uhelné Česko má totiž určitá specifika, na která bychom v bezhlavé honbě za udržitelností neměli zapomínat.
Sdílet

V minulém příspěvku jsme vyjmenovali některé výhody plánu, podle něhož se česká energetika a teplárenství vzdá uhlí už v roce 2033. Emisemi spadneme ze špičky v EU kamsi do průměru, v uhelných pánvích bude čistší vzduch (bez popílku), a rychleji se prosadí i moderní technologie, bez nichž se stejně v budoucnu neobejdeme.

U elektromobilů rozhoduje čistota energie

V neposlední řadě se zvýší i “čistota” elektromobilů. Ty u nás totiž dnes kvůli převažující uhelné energetice vypouštějí do atmosféry jen o 25 % méně emisí než spalovací motory. Průměr Evropské unie přitom podle rozsáhlé studie firmy Ricardo činí asi 55 %. 

Krok vpřed, nebo skok z útesu

Někteří energetici se ale děsí, čím nahradit výpadek poloviny instalovaného výkonu elektrické sítě. Optimistické scénáře, jak je prezentuje například hnutí Greenpeace, vypadají tak, že budeme kopírovat trendy ze sousedních zemí (Rakousko, Německo). Vyrostou u nás obří bateriová úložiště o výkonu, jaký mají Temelín a Dukovany doromady. Solární elektrárny pojednou na šestinásobek současného výkonu a zaberou rozlohu 40 000 fotbalových hřišť. Větrníků bude dvacetkrát více. Řada uhelných elektráren se změní na plynové a budou fungovat jako zimní záloha.

I o 25 % méně emisí je cesta dobrým směrem. Vyberte si elektromobil nebo hybrid na operativní leasing právě teď.

Záhada ruského plynu

Fotovoltaika stárne a musí se likvidovat, což stojí peníze. Větrníky zabírají místo – aby měly smysl, musí se stavět alespoň po deseti. A ideálně daleko od lidských obydlí. Vydávají nízkofrekvenční zvuk děsící zvířata i lidi. Část energie větrníky mění v teplo, které zase mění počasí. Rozrušuje přízemní vzduchovou vrstvu tak, že se přicházející mraky v podstatě vyprší.  Ambiciozní scénář počítá s postavením asi 200 věží. 

Pokud nepostavíme nové bloky jaderných elektráren, bude potřeba instalovat pět nebo šest plynových velezdrojů. To znamená dovoz plynu z Ruska ve velkém skrze plynovod Nord Stream. Což nás povede k větší závislosti na Rusku. A navíc, je plyn opravdu ekologičtější? Plyn má sice třikrát nižší uhlíkovou stopu než uhlí, jenže nikdo neví, jak ho Rusové vlastně těží. Jestli mají velké úniky, může být celková (globální) uhlíková stopa dokonce vyšší, než kdybychom zůstali u uhlí.

Německá cesta

Stavba jaderných elektráren je drahá, státem garantované výkupní ceny jsou vysoké. S dalšími stovkami miliard je třeba počítat pro podporu obnovitelných zdrojů. Němci nakupují na burze (v Lipsku) elektřinu za stejnou cenu jako my, ale domácnosti za ní platí o polovinu více. Důvodem je vyšší podíl obnovitelných zdrojů, tedy jejich podpora. Cena české elektřiny za deset let by mohla být stejná jako dnes v Německu, ale možná také mnohem vyšší. Je to daň, kterou bude společnost platit za snižování emisí.  I z těchto důvodů je řada expertů pro co nejpozdější termín odchodu od uhlí. Kromě roku 2033 je ve hře stále ještě rok 2038. Takový scénář by byl podle různých odhadů o půl bilionu korun levnější. A je to ostatně také datum, k němuž se přihlásilo Německo. Snažit se o rychlé odstavení uhelné energie do roku 2033 může být ve výsledku dražší a méně efektivní varianta. Budoucnost bude zelenější – a dražší. 

Publikováno říjen 8, 2021

Více o ElektromobilEnergieUdržitelnost
říjen 8, 2021
Sdílet

Související články

AktualityAuta na vodík: další významný krok na cestě k bezemisní dopravě?05 srpna - 3 minut(y) čteníArrowRight
AktualityČesko se připravuje na “velký skok”. V roce 2033 už má být bez uhlí.03 srpna - 2 minut(y) čteníArrowRight
AktualityKdo má šanci porazit Teslu? Volkswagen už je na dohled29 července - 2 minut(y) čteníArrowRight