Pravda a pověry CNG

Nejezdíte na CNG neboli stlačený zemní plyn? Dost možná jste zatíženi některou z vžitých obav z tohoto paliva. Zbytečně. Podívali jsme se na ty nejrozšířenější a zjistili, jak se věci doopravdy mají.

Článek je komerční prezentací firmy Volkswagen.

červenec 19, 2018

CNG (Compressed Natural Gas) je zkratka pro anglický název paliva, jehož hlavní složkou je metan. Proto při jeho spalování vzniká mnohem méně škodlivin než u jiných paliv. Nejde sice o obnovitelný zdroj, jeho získávání je však k přírodě daleko šetrnější než těžba ropy.

Jeho hlavní výhodou jsou samozřejmě náklady. Jeho cena je o něco nižší než cena nafty, plyn má přitom mnohem vyšší výhřevnost než kapalná paliva. Provoz na plyn je asi o 30 až 50 procent levnější oproti benzínu. K levnému provozu přispívá i to, že stlačený zemní plyn je zatížen nižší spotřební daní a automobily, které na něj jezdí, jsou oproštěny od silniční daně.

K tomu navíc řada automobilek dává svým zákazníkům při koupi vozu na CNG zajímavá finanční zvýhodnění. Například Volkswagen v současné době nabízí Modrý bonus na modely Golf a Golf Variant ve výši 70 000 Kč a 20 000 Kč pro nové Polo.

CNG je bezpečnější než nafta, benzín i LPG. Je totiž lehčí než vzduch. Při jeho úniku se nehromadí u země (a nemůže tak třeba kontaminovat půdu), ale volně se rozptýlí ve vzduchu.

Mezi motoristy koluje o CNG řada zkreslených informací. Rádi bychom jich vyvrátili hned pět:

  • Snížení výkonu může nastat u přestaveb, ovšem pouze o pět až deset procent. U nových aut s motory přímo „ušitými“ na míru CNG je to naopak. Díky vyššímu oktanovému číslu, vysoké výhřevnosti a lepšímu směšování se vzduchem, a tím i rovnoměrnějšímu složení palivové směsi a plnění válců je výkon vyšší.
  • Malý kufr. Tlaková nádoba na plyn znamená především to, že se musíte rozloučit s rezervou. Například u Volkswagenu Golf Variant, který má základní objem kufru 605 litrů, zůstává při zástavbě na CNG asi 424 litrů.
  • Podzemní garáže zapovězeny. Už ne. V roce 2011 se změnila vyhláška a auta na CNG do garáží smějí – do těch, které jsou vybavené dostatečným odvětráním a detektory plynu. Všechny nové se už takhle stavějí.
  • Je to nebezpečné. Právě naopak, CNG je bezpečnější než konvenční paliva i LPG. Je lehčí než vzduch a při případném úniku se snadno odvětrá a rozptýlí. V autě je uchován v ověřených tlakových nádobách, které leží mimo deformační zóny. Výbušnost CNG smíchaného se vzduchem je osmkrát nižší než u kapalných paliv. A když se tlaková nádrž náhodou dostane do ohně, vydrží v něm i patnáct minut a pak plyn kontrolovaně odhoří.
  • Malý dojezd. Dojezd na plyn se většinou pohybuje v rozmezí od 300 do 500 kilometrů. K tomu přidejte běžnou benzínovou nádrž a dojedete mnohem dál než s běžným vozem.

Totéž co LPG? Omyl!

Zkapalněný rafinérský plyn neboli LPG se skládá zhruba z 50 % z propanu a z 50 % z butanu. Jedná se o vedlejší produkt zpracování ropy v rafinériích, nebo právě při těžbě zemního plynu. Na rozdíl od CNG, do nějž není možné cokoliv přidat, u LPG nelze zaručit špičkovou kvalitu. Ta kolísá v závislosti na zdroji či distributorovi. Uskladňuje se v kapalném skupenství v tlakových nádobách. V plynném skupenství je těžší než vzduch – hromadí se v kanálech a prohlubních. Kvůli této jeho vlastnosti auta jím poháněná nesmějí do podzemních garáží.

Na plyn už před víc než sto lety

Jízda na plyn je technologie stará přes sto let, která u automobilů předstihla dokonce i benzín. První použití metanu se datuje do roku 1872, kdy poháněl Ottův spalovací motor. O rok později se přidal benzín a později i nafta. Tato dvě kapalná paliva postupně koncem 19. a především začátkem 20. století převzala v automobilových nádržích vládu. Plyn se do aut vrátil v první polovině minulého století. Během obou světových válek se totiž kapalných paliv – benzínu, nafty a petroleje – nedostávalo. Stlačený plyn k pohonu automobilu poprvé použili Francouzi někdy kolem roku 1930. Tehdy šlo ještě o svítiplyn. Netrvalo však dlouho a toto palivo se rozšířilo i do dalších evropských zemí. U nás se stlačený svítiplyn začal k pohonu automobilů, autobusů a traktorů používat v roce 1936. Například ve Vítkovických železárnách provozovali vlastní „svítiplynové“ nákladní vozy, a dokonce jako první u nás vyráběli kompresní plnicí stanice. Nástup zemního plynu jako automobilového paliva v Československu začal v roce 1981, kdy se začalo s prvními přestavbami.

CNG v číslech

Tlak v nádrži: cca 200 barů

Emise CO2: nižší až o 30 %

Emise NOx: nižší o 60 %

Emise pevných částic: 0

Oktanové číslo: 128 = vysoký výkon motoru a nižší riziko opotřebení „klepáním“

Teplota vznícení: 537 °C

Snížení hlučnosti automobilu: o 10–15 dB

Obsah metanu: 96–98 %

Počet veřejných čerpacích stanic

ČR 156

EU 3000+